úterý, 02 leden 2024 06:48

Hydrogen Power Racing 2. prosince 2023 Doporučený

Napsal(a)
Hydrogen Power Racing - trofej za 3. místo Hydrogen Power Racing - trofej za 3. místo

V pátek 1. prosince odpoledne se náš HC Verva Racing Team 44, jehož závodní sestavu tvořili Adéla Hrbková, Otakar Klika, nováček Ondřej Špičák a Tomáš Vlček, vypravila společně se svým vedoucím Mgr. Martinem Laxou do Kutné Hory na závod Hydrogen Power Racing, druhý díl již třetího ročníku seriálu Hydrogen RC Challenge Cup.

Společně s týmem cestovala také Lenka Šustrová, ovšem nikoli jako závodnice, ale jako členka jury starající se o zdroje energie a také o střih online streamu.

Závod měl pro nás trochu větší význam než obvykle – v neděli 3. prosince jsme totiž odlétali do Baku na inaugurační závod Horizon Hydrogen Grand Prix a potřebovali jsme otestovat závoďák osazený novými součástkami, které pro nás během listopadu vyrobil Ing. Tomáš Baumruk ze Střední školy technické v Mostě. Nebudeme předbíhat, o cestě do ázerbajdžánské metropole se dočtete v dalším článku.

Cesta onoho pátečního odpoledne za moc nestála - i když jsme Prahu zcela minuli a vyhnuli se tak všem dopravním zácpám, stejně jsme nemohli jet bůhvíjak rychle, protože se setmělo a zároveň hustě sněžilo. Docela dlouho jsme hudrali, jak cesta nestojí za nic, ale když jsme se z telefonátu s Hubálovskými dozvěděli, že jiné týmy uvízly v kolonách bez možnosti jakéhokoli pohybu, v momentě jsme se uklidnili - mohli jsme totiž dopadnout stejně.

K domovu mládeže patřícímu kutnohorské průmyslovce jsme přijeli krátce po šesté hodině. Když jsme se ubytovali, přejeli jsme do areálu školy a zamířili rovnou do tělocvičny. Už předem jsme věděli, co nás čeká – dráha byla stejně jako v předchozích dvou letech úzká a opatřená svodidly zhotovenými nikoli z hranatých elektrikářských lišt, ale z kulatých kabelových chrániček s vrapovaným povrchem. Dvakrát nadšeni jsme nebyli, ale nedalo se nic dělat.

Vybalili jsme, dobili baterii a začali trénovat. Už první kola ukázala, že stejně jako v předchozích dvou letech dráha nic neodpustí, vyžaduje nanejvýš přesnou jízdu. Zpočátku Adéla, Ota, Tomáš i nováček Ondra občas skončili nikoli na svodidlech, ale pod nimi, nicméně za několik minut měli okruh docela dobře „načtený“ a jezdili poměrně dobře.

Během tréninku proběhla technická přejímka soutěžních vozů i zdrojů energie určených pro závod. Všichni měli všechno v pořádku, bylo vidět, že jsou na závod připraveni, jak se patří.

V jedenáct hodin večer trénink skončil, přesunuli jsme se do domova mládeže. Závoďák jsme podrobili důkladné prohlídce, při které jsme zjistili, že nové součástky zcela vyhovují, provedli potřebnou údržbu a uložili se ke spánku, abychom byli druhý den fit.

V sobotu 2. prosince ráno jsme z domova mládeže odjeli zpět do tělocvičny kutnohorské průmyslovky. Závodní den byl zahájen brífinkem, na kterém zazněly potřebné informace, a ihned po jeho skončení následovala technická kontrola, při které rozhodčí docela přísně kontrolovali stav soutěžních vozů, baterií i hydrostiků (vodíkových nádržek). Ke všeobecnému potěšení byla všechna auta i zdroje energie v pořádku a týmy se mohly v klidu připravovat na začátek závodu.

Několik minut před půl desátou se soutěžní vozy objevily na startovním roštu v pořadí odpovídajícím umístění v H2 Challenge, předchozím dílu celého seriálu, nám připadla pátá pozice.

Přesně v půl desáté se ozval klakson a auta vyrazila vpřed. Ota Klika, který řídil jako první, se během několika minut prodral na třetí příčku, na které se naše jméno udrželo po celou první hodinu závodu. Opravdu zajímavým byl pohled na první dva řádky časomíry – poměrně často si je mezi sebou měnili Kysuckí Strojníci s týmem RC RACING Hubálov.

V první čtvrtině závodu čekala týmy průběžná technická kontrola. Všechna auta byla v pořádku, k jakékoli penalizaci nebyl sebemenší důvod.

Během druhé hodiny závodu se pořadí trochu zamíchalo – podařilo se nám probojovat se na druhé místo. Otu vystřídala u řízení Adéla. Protože jezdila trochu opatrněji, ale v žádném případně špatně, předjeli nás za několik minut naši odvážnější přátelé z Hubálova a naše jméno se v tabulce časomíry doslova usalašilo na jejím třetím řádku a setrvalo zde až do konce závodu.

Po přečtení předchozích řádků by se mohlo zdát, že závod měl doslova idylický průběh – toto zdání je však klamné. Při otěru aut o svodidla v podobě vrapovaných chrániček se ozývaly zvuky, jako když slon hraje na hřeben, doprovázené odletujícími kousky karoserií. Jindy se závoďák octnul po špatně vybrané zatáčce v umělohmotné pasti – chráničku, do které narazil, nadzvedl a zamotal se do cancourů lepicí pásky, která měla držet ono svodidlo na koberci.

Auta, která jela v těsném závěsu za takhle havarovaným vozem, už nebyla schopna zastavit, a proto docházelo ke srážkám vypadajícím jak hromadná havárie na dálnici D1. Ať řidiči dodržovali pravidla, jak chtěli, těmhle karambolům se zabránit opravdu nedalo – proto v takových případech nikdo nebyl napomínán ani penalizován.

Uplynulá polovina závodu s sebou přinesla druhou průběžnou technickou kontrolu. Všechny vozy vyhověly a bez problémů mohly zpět na trať.

Druhá polovina závodu začala být poněkud napjatější. Nejspíš kvůli celkovému charakteru dráhy se jízda ve stylu fair play začala ztrácet, jezdilo se poněkud agresivně. Ve třetí hodině už začala být situace opravdu vyhrocená – nezbylo nic jiného než závod přerušit, aby týmy, zejména řidiči, alespoň částečně vychladli a uvědomili si, že se nejedná o demoliční derby. Pauza byla využita ke třetí průběžné technické kontrole (všechny vozy prošly) a k důkladné opravě dráhy.

Během druhé poloviny vystřídal Otu u řízení Tomáš. Podle výsledků časomíry bylo vidět, že jezdí stejně dobře, odstup od Hubálovských na druhém místě se nezvětšoval. Závod za náš tým dokončila Adéla - v jejích rukou projelo naše auto cílovou páskou jako třetí.

Výsledky ukázané displejem časomíry však ještě nebyly oficiální, potvrdily je až závěrečná technická kontrola a slavnostní ceremoniál. Jako první dojeli Kysuckí strojníci, naši přátelé ze Slovenska, druhá příčka připadla spřátelenému týmu RC Racing Hubálov a třetí místo jsme obsadili my, čtyřicet čtyřka.

Z našeho umístění rozhodně nejsme zklamaní – na bednu jsme se postavili společně s dvěma opravdu silnými týmy a zároveň našimi kamarády, což se určitě počítá. Nejen jim, ale i dalším týmům přejeme, ať se jim v budoucnu daří.

Za HC Verva Racing Team 44
Martin Laxa

Děkujeme Ing. Tomáši Baumrukovi ze Střední školy technické v Mostě – náš závoďák s novými součástkami obstál nejen v Kutné Hoře, ale i v následujícím týdnu v Baku.

V Kutné Hoře jsme mohli závodit díky přízni, kterou nám projevily Nadace ORLEN Unipetrol, firma INELSEV sro, dva stomatologové a další dva lidé, kteří si přejí zůstat v anonymitě.

Velice si vážíme podpory naší školy, kterou je Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov.

fotogalerie zde

Číst 172 krát Naposledy změněno pondělí, 08 leden 2024 10:09

AKTUÁLNĚ Z GYMNÁZIA