Ve dnech 7. až 10. září 2026 se žáci prvních ročníků (kvinta, 1. A a L1) vypravili se svými třídními učiteli a panem ředitelem do Kožlan, aby se v kempu U Vožeháku více poznali a zároveň si vyzkoušeli svoji odolnost.
Počasí přálo, středeční dešťové kapky trochu smáčely vlasy, ale zásadnější škody nenapáchaly, takže v tomto ohledu se čtyři dny mimo gymnázium vydařily. A ta příroda! Lesy, kam se podíváš, a rybník připomínající jezero z Erbenova Vodníka přímo u nosu.
Žáci byli jednoduše skvělí – neremcali (tedy krom výšlapu na trosky hradu Krakovec; ovšem na jejich obhajobu nutno uvést, že úterý bylo opravdu teplotně pekelné a túra vražedně dlouhá), sportovali, hráli karty, účastnili se připravených aktivit, a ještě měli dostatek sil na nekonečné hovory a salvy smíchu.
Drobná zranění (odřeniny, puchýře) nebyla život ohrožující, školní řád všichni dodržovali do nejmenších detailů a z Krakovce i kláštera v Plasích si žáci (snad) odnesli i něco málo nových poznatků.
Podle zákulisních informací splnil výjezd svoji funkci – vznikla nová přátelství (i napříč ročníky) a zejména žáci, kteří k nám nastoupili z devátých tříd, si pochvalovali, že se kolektivy sešly opravdu dobře.
Co dodat na závěr? Možná vzkaz žákům od třídních učitelů: „Děkujeme, že jste nám nepřidělali vrásky a že jsme se na vás mohli spolehnout!“
Kamila Michňová (kvinta), Vadim Všetula (1. A), Štěpánka Vurmová (lyceum)
