Odjížděli jsme na adapťák v pondělí v půl deváté, za vydatného deště a silného větru. Trochu jsme se obávali, aby takové počasí nebylo po celou dobu, byť předpovědi prorokovaly daleko lepší počasí (a měly nakonec pravdu).
Za dvě hodiny jsme byli v cíli. Hned jsme se ubytovali v chatkách U Vožeháku a asi za dvě hodiny jsme vyrazili na oběd. Pršet už přestávalo, ale bylo chladno. Po obědě se žáci seznámili s pravidly (která vzorně dodržovali) a začal program, který byl zaměřen na stmelování nového kolektivu, na prevenci sociálně patologických jevů a na pomoc s adaptací na nové prostředí střední školy.
Odpoledne (už bez deště) jsme si vyšli na malý okruh do Kožlan (a v místním obchodě jsme si koupili něco na zub). Po návratu bylo osobní volno a po večeři pokračoval program, který byl zakončen společným hraním deskových her a karet.
V úterý bylo o poznání lepší počasí, sluníčko, tepleji, jen jedna malá přeháňka. Na dopoledne bylo naplánováno mnoho her, u kterých se všichni navzájem poznávali a bavili. Po obědě nás přijel navštívit pan ředitel. Přidal se k větší túře kolem Kožlan (ani tentokrát jsme malý obchůdek nevynechali). Na večer si připravily program tři chatky a byla to zábava.
Ve středu jsme měli naplánovanou velkou akci (snídaně byla dokonce o půl hodiny dříve). Vyrazili jsme na hrad Krakovec. Cesta tam byla příjemná, šli jsme po dobrých cestách, slunce svítilo, ale vedro nebylo. Jen nás zaskočil jeden rozvodněný potůček. Museli jsme ho přebrodit, neobešlo se to však bez zmáčení (tehdy jsme nevěděli, jaké dobrodružství nás teprve čeká).
Na Krakovci jsme byli za dvě hodinky. V komentované prohlídce jsme se o hradu dozvěděli zajímavosti a ve sklepení se všichni jako rytíř Brtník z Brtníku podepsali křídou (jen na připravenou tabuli).
Zpátky jsme si zvolili červenou trasu. Bohužel malý potůček, který se vine podél cesty (ta ho asi jedenáctkrát protne), se změnil v dravou říčku. Poprvé jsme se přebrodili celkem snadno, ale v dalších případech to bylo o poznání napínavější – boty dolů, nohavice nahoru a šup někdy i do půlmetrové studené vody. Pánové se ukázali jako džentlmeni a přenášeli dívky přes dravou vodu. Za sebe musím říct, že voda byla studená a chůze v kluzkém blátě velmi ošemetná.
Nakonec to všechno dobře dopadlo, nikoho divoká voda neodnesla, ani se nikdo nezranil. Do kempu jsme dorazili ve tři hodiny na oběd (s malým zpožděním, protože jedna skupinka přehlédla odbočku a trochu se nám zatoulala).
Po večeři si tři chatky opět připravily pro ostatní program. Bodovalo zejména karaoke, nikomu se nechtělo skončit.
Na čtvrtek byl naplánovaný výlet autobusem do Plasů. Vyjeli jsme hned po snídani. V deset začala komentovaná prohlídka cisterciánského kláštera. Dozvěděli jsme se hodně o jeho historii. Potom jsme měli další komentovanou prohlídku, tentokrát v Centru stavitelského dědictví. Prohlédli jsme si stroje a nástroje, které se v minulosti používaly. Po návratu do kempu čekal žáky výtvarný blok – stromy byly krásně ozdobeny a pomalovány (omyvatelnými) barvami.
Po večeři jsme se sešli u táboráku. A protože byl poslední večer pobytu, byla připravena bojová noční hra. Každá chatka byla postupně vyslána, aby s baterkou našla v areálu 18 otázek a bez mobilu na ně správně odpověděla. Pak se u ohně zpívalo a hrálo na kytaru.
V pátek po snídani žáci ještě vyplnili dotazník. Po obědě jsme odjeli směr Litvínov.
Děkuji Mgr. Marcele Pivoňkové a Mgr. Kateřině Zámecké za úžasnou organizaci celého kurzu. Věřím, že si žáci kurz užili a že na něj budou rádi a dlouho vzpomínat.
třídní