Dva učitelé našeho gymnázia – Mgr. Stanislava Podolková a Mgr. Jan Dušek – se ve dnech 28. 2. až 2. 3. 2010 s kolegy historiky z portálu www.moderni-dejiny.cz zúčastnili poznávací cesty do Bruselu. Cestu jsme zahájili na letišti v Praze, odkud jsme vzlétli v neděli odpoledne a asi 1,5 hodiny jsme přistáli v Bruselu. Ubytovali jsme se ve velmi příjemném hotelu Euroflat a večer jsme se blíže seznámili s kolegy historiky z jiných škol a vyměnili si cenné informace a zkušenosti.

Následující dva dny jsme absolvovali náročná program, který sestával ze zevrubné prohlídky institucí Evropské Unie – sídlo Evropské komise a Evropského parlamentu. Zároveň jsme se setkali s mnoha Čechy, kteří nás zastupují při institucích EU – například s pány K. Bartákem, K. Ježkem a velmi inspirativní bylo setkání s panem Teličkou, který vyjednával vstup ČR do EU.

Dozvěděli jsme se zajímavé informace, týkající se především strategické koncepce EU v oblasti vzdělávání a MOŽNOSTÍ VÝMĚNNÝCH POBYTŮ STUDENTŮ V PROGRAMU COMENIUS. Nakonec zbyl i čas na prohlídku historického centra Bruselu, které je překrásné.

Ahoj špunti,

vše začalo naprosto spontánně. V hodinách výchovy k občanství se již nějakou dobu věnujeme problematice rodiny. Už na začátku školního roku jsme si říkali, čím je pro nás rodina důležitá, teď navíc víme, jak a za jakých podmínek vzniká manželství, jaké by měly být vztahy mezi manželi a mezi rodiči a dětmi. Ve čtvrtek 3. prosince jsme trochu předběhli látku a zmínili se o dětech, které jako vy nevyrůstají v klasické rodině. A protože se právě blížil Mikuláš a Vánoce doslova klepou na dveře, rozhodnutí se zdálo logické – zorganizujeme dobročinnou sbírku pro děti z Kojeneckého ústavu, tedy pro vás! A podařilo se! Hned druhý den se nám během jedné vyučovací hodiny s pomocí starších spolužáků i učitelů podařilo vybrat částku, která nás samotné překvapila. Není důležité, jak velká byla, důležité je, že nám umožní pokusit se vykouzlit na vašich tvářích úsměv. Chtěli bychom vám všem udělat alespoň takovou radost, jakou jsme měli my po sečtení vybraných peněz. Díky chřipkové epidemii se za vámi vypravíme až po novém roce – třeba naše návštěva předznamená lepší rok pro vás všechny.

Přejeme vám všem, těm nejmenším i těm odrostlejším, co možná nejveselejší Vánoce a v novém roce se těšíme na brzkou shledanou!

Celkem bylo vybráno 3 860 Kč.

1. část: Dokumentární film a tvorba transparentů

V pondělí 9. listopadu 2009 zhlédli studenti kvinty dokumentární film z dílny nadace Člověk v tísni. Film velmi dobře ilustroval listopadové události roku 1989 a studenty seznámil s danou dobou i náladou, která v oněch podzimních dnech panovala nejen v Praze.

Následně měli žáci za úkol vytvořit transparenty, s nimiž by šli demonstrovat 26. listopadu 1989 na Letenskou pláň. Museli tak vstřebat velké množství dojmů a pokusit se vytvořit hesla, která by vystihovala jejich pocity. Jak se jim to podařilo posuďte sami…

2. část: Exkurze – Vítkovský památník

Čtvrtek 12. listopadu 2009 začínal den pro nás studenty kvinty a tercie jinak než každé školní ráno. Nikdo z nás totiž nebyl nucen vstoupit do budovy gymnázia. Už před osmou hodinou ranní jsme se všichni usadili do autobusu, který nás odvezl naneštěstí jen pod Vítkov (k muzeu České národní armády), náročnou cestu k památníku jsme museli zdolat sami. Po výstupu na samotný Vítkov mnohé z nás zaujala nejen obří a do všech detailů vyvedená socha Jana Žižky, ale i ohromující výhled na Prahu.

Poté, co si většina přítomných dostatečně užila panorama, přemístili jsme se do vnitřních prostor památníku, kde nás čekala dvouhodinová prohlídka výstavy Křižovatky české a československé státnosti a výstava Hradního fotoarchivu z let 1918–1933. Nejen naši studenti si mohli prohlédnout například originál Nobelovy ceny za literaturu, kterou obdržel Jaroslav Seifert roku 1985, dále noviny z různých období nebo si mohli prostřednictvím interaktivní hry vyzkoušet, jak by dopadl jejich osud v určitých etapách dějinného vývoje naší země. Velkému zájmu studentů se těšily také prostory, které byly původně určeny pro uchovávání mumifikovaného těla Klementa Gottwalda.

Studenti naší školy spolu s vyučujícími AJ podnikli od 15. do 24. září poznávající zájezd do Skotska. Počet účastníků zájezdu byl doplněn žáky jirkovské základní školy.

Dne 15. 9. v úterý jsme vyrazili od litvínovského gymnázia směr Brusel. V ranních hodinách jsme byli v Bruselu u Atomia, což je 165 miliardkrát zvětšená krystalová mřížka železa, byla to naše první poznávací zastávka. V Bruselu jsme navštívili kromě katedrály i muzeum čokolády a vydali jsme se do krásného města na severu Belgie, do Brugg. Jak jsme se dozvěděli, jsou přezdívány Benátkami severu a evidentně ne neprávem. Městem protéká kanál a dodává bývalé středověké metropoli tu pravou atmosféru. Odpoledne jsme opustili „Evropu“ a nalodili se na trajekt společnosti P&O. Plavba trvající asi 13 hodin proběhla v pořádku, ovšem až na výjimky, které propadly mořské nemoci a nemohly se dočkat skotské pevniny. Ve čtvrtek jsme se konečně dočkali a přistáli u břehů britských ostrovů. Zde jsme prožili několik opravdu krásných dní.

Ještě ten samý den jsme stihli navštívit hlavní město Skotska Edinburgh a jeho hrad. Hrad i celé centrum města svědčí o tom, že Edinburgh má bohatou historii, která se promítá do zdejší architektury, jež zůstala dodnes zachována. Ve stejném městě nás večer čekalo ubytování v rodinách, u kterých jsme strávili dvě noci. Ve skotských rodinách byla většina z nás vřele přijata. Následující den jsme se vypravili do dalšího slavného skotského města Stirling, kde stojí i monument národního hrdiny Williama Wallace. Opět jsme si prohlídli nejen hrad, ale i centrum města. Odpoledne jsme absolvovali prohlídku palírny whisky, kterou jsme bohužel mohli vzhledem k našemu věku ochutnat jen někteří z nás (i přes značnou snahu účastníků exkurze se nezadařilo toto změnit). Další den jsme již směřovali do nejhezčích míst Skotska na sever. Zde jsme viděli nejen jezera Loch Lomond a Loch Ness, lochnesskou příšeru jsme bohužel viděli ale jen jednu (někteří z nás poznali, zda je, či není živá). Následovala zastávka u výhledu na nejvyšší horu Skotska, Ben Nevis a tzv. Neptunových schodů, vodního díla, které je tvořeno soustavou zdymadel. K večeru jsme byli ubytováni v hostelu v Inverness. Šestý den nás čekal asi nejhezčí zážitek z celého zájezdu, výlet na ostrov Skye. Tento ostrov je s pevninou spojen mostem, takže jsme se na něj bez problémů dopravili autobusem. V průběhu cesty na ostrov jsme zastavili u jednoho z nejhezčích hradů na světě, Eilean Donan castle. Na samotném ostrově nás čekala kromě dalšího zajímavého hradu Dunvegan castle i malá specialita. Někteří z nás využili možnosti vyjet člunem na širé moře a pozorovat tuleně ve volné přírodě. Plavbu ale ne všichni, vzhledem k přírodním podmínkám, zvládli bez následků (nezůstalo na nás suché místo).

Po noci strávené zaslouženým odpočinkem v hostelu jsme se vydali na jih, na hranice Anglie se Skotskem, zastavili jsme pouze u opatství Melrose Abbey a večer jsme se již ubytovali v anglické rodině, ve známém městě York. Tomuto městu jsme věnovali následující den a rozhodně jsme nelitovali. Jde o jedno z nejhezčích měst Spojeného království vůbec a k tomuto dojmu dopomáhá i katedrála York Minster. Po důkladné prohlídce Yorku jsme přejeli do města Scarborough na návštěvu podmořského akvária a noc jsme strávili opět s rodinou v Yorku.

Poslední den na ostrovech jsme strávili v hlavním městě celé země, v Londýně. Tato kosmopolitní metropole nás přivítala s otevřenou náručí. Den jsme zahájili na nultém poledníku v Greenwichi, kde jsme si kromě již zmíněného poledníku prohlédli i největší námořní muzeum světa National Maritime Museum. Pokračovali jsme zajímavou plavbou rychlým trajektem po Temži. Ten nás dopravil až k nové dominantě města, k největšímu ruskému kolu na světě, London Eye. Od něj jsme prošli středem Londýna okolo všem dobře známých míst jako je Big Ben, Westminster Abbey, Downing street, či Hyde park. Na rušném Trafalgar square jsme měli prostor pro návštěvu sbírek National Gallery. Navečer jsme po procházce čínskou čtvrtí došli na jedno z obchodních a zábavních center Londýna, na Covent Garden. Potom jsme už jen s přicházející nocí čekali opět u krásně modře nasvíceného London Eye na příjezd našeho autobusu. S malým zpožděním jsme se „navlakovali“ na vlak Eurostar projíždějící nedávno vystavěným Eurotunelem, který spojuje Spojené království s Francií. Po přejezdu na souš jsme se po několika dnech opět cítili napůl doma, v „Evropě“. Cesta domů nám ubíhala rychle a dobře a to hlavně díky našim vynikajícím a výjimečně docela sympatickým řidičům.

Poděkování si zaslouží určitě náš pedagogický dozor (konkrétně paní učitelky Morsteinová a Kubičinová), dále paní průvodkyně a také vedení našeho gymnázia, které uvolnilo studenty.